Výtah na věčnost:

 Prkna znají tragédie,

Anna Politkovská žije

už jen v srdcích těch, kdo ji čtou.

 Pilát si své ruce myje,

jedněm anděl, druhým zmije,

teď v zdech má rakev pobitou.

 Výtah k moci pro ni nebyl,

zdviž ke smrti s ní stoupala,

vrah se ani nezašklebil,

prostě si už moc troufala.

 Před domem se kupí růže

namočené do kaluže

krve, co nemá zastání.

 Muži utýrali muže,

ženám nikdo nepomůže,

ba - ani vodky chlastání.